Jeden den v životě 11ti měsíčního kluka

Příští týden bude Kubovi rok! Už přestane být miminko a z kojence se stane batole. Kam se ten rok poděl opravdu netuším, ale než začnu utírat slzy nad tím, jak ten čas rychle plyne, rozhodla jsem se pojmout jedenáctiměsíční rekapitulaci trochu netradičně. Chci vám ukázat jak vypadá jeden Kubův den a tak jsem se ho pro vás snažila pořádně zdokumentovat. Konkrétně jde o pátek, 15.3.2013

4.30 Budíček č. 1

Ustálili jsme se na jednom nočním/brzy ranním kojení, většinou kolem 5, ale Kuba šel spát dřív než obvykle a tak měl pravděpodobně hlad dřív. Nakojím a Kuba okamžitě usíná mezi námi v posteli. Dnes spal s námi celou noc a nadšená jsem z toho nebyla. Nevím co se mu nelíbilo, ale jak jsme večer usínali, najednou se probudil a začal plakat. Pláč se stupňoval a tak ho manžel vzal a dal k nám do postele. Usnul téměř ihned, ale pořád sebou mlel takže když jsme ho chtěli přenést, vzbudil se a opět začal plakat… Tak jsme to vzdali.

6.20 Budíček č. 2

Kuba je vzhůru a snaží se ve spacím fusaku stoupnout u čela postele. Moc mu to nejde a padá na moji hlavu. Jsem vzhůru. Sundám mu fusak a Kuba vesele poskakuje a snaží se dosáhnout na lampičku, se kterou si rád hraje. Když mu to nedovolím, začne bouchat do obrazů nad postelí, což je jeho druhá nejoblíbenější aktivita. Vstáváme, přebalím Kubu, převleču ho do tepláků a jdeme snídat.

7.00 Snídaně

Připravuji snídani a Kuba si hraje v kuchyni. Po chvilce ho to přestává  bavit a chce vidět co dělám. Dám ho do židličky, přisunu k lince, dám mu do ruky vařečku a je spokojený. Snídáme s Kubou společně (jedna lžička Kuba, jedna lžička já) zatímco se táta připravuje do práce. Občas Kubu vyruší tekoucí sprcha nebo fén, ale snídani sní celou. A co bylo dnes? Kuba: jáhlová kaše s banánem, já: jogurt s müsli ve skoro prázdné skleničce od arašídového másla (moje nejoblíbenější snídaně!) a čaj.

Po snídani poklidím kuchyň, postavím si na kafe zatímco Kuba pozoruje, jak se táta připravuje do práce. Kolem půl osmé vypravíme tátu a jdeme si hrát.

7.30-8.30 Hraní

Kubu zajímá spousta věcí a tak se je snaží pořádně prozkoumat. Samozřejmě hračky zná a tak ho zajímá všechno ostatní. Dnes to je telefon, časopisy o vaření, settop box, tulipány ve váze a katalog s kočárky. Snad jen tulipány jsem zvládla uchránit. Časopis a katalog vzaly za své a telefonem jsem dostala po čele. Ještě teď tam cítím bouli.

Taky si čteme (nejoblíbenější je “Polámal se mraveneček” – toho čteme v průměru tak 6x denně), jezdíme s autíčky, vkládáme kostky do krabice a stoupáme si ke stolku.

Po hodince hraní začíná být Kuba unavený, kňourá a chce chovat. Je čas začít se připravovat na spaní.

Dáme malou sváču: půl banánu s trochou jogurtu, přebalím a nakojím. Kuba sice po kojení trochu ožije, ale ne na dlouho. Obléknu ho do kombinézy a hurá na balkon!

9.30-11.30 Spaní

Venku je pěkná kosa, ale Kubovi to očividně vyhovuje . Zatímco spí, připravím Kubovi i sobě oběd, umyju nádobí, začínám psát tento příspěvek a neustále chodím kontrolovat Kubu, jestli žije. Taky mě přišel překvapit manžel, který se přišel domů převléct z obleku do civilního. Taková překvapení mám moc ráda .

12.00 Oběd

Kubovi chvíli trvá než se úplně probudí a tak vím, že i s obědem musím chvíli počkat. Dnes má zeleninu (mrkev, cuketa, brambor, červená řepa) s červenou čočkou. Chutná mu do té doby než spatří můj chleba k polévce. Jako hodná máma se s ním podělím a v tu ránu ho přestává zajímat zelenina. S kůrkou chleba je víc spokojený… Dostanu do něj ještě pár lžiček a víc ani ťuk.

Poté co dojím sahám po hroznovém vínu. Kuba mě spatří, upustí kůrku chleba a natahuje se po vínu. Naštěstí je bez pecek tak mu z jedné sloupnu slupku a půlku mu dám. Chutná mu a chce další. Nestačím loupat . Sní asi 7 kuliček a další začne házet na zem. Tak poznávám, že má dost a jdeme umývat. Kubu i podlahu.

12.30-14.30 Výlet

Po obědě se začínáme chystat ven. Jsem domluvená s kamarádkou na kratší vycházku s kočárky. Venku sice svítí sluníčko, ale je zima, fouká a občas poletuje sníh. Pořádně se oblečeme a vyrážíme.

Z kratší vycházky se vyklubal dvouhodinový výlet. Bolí mě nohy a jsem promrzlá na kost! Nakonec ještě vlítneme pro pár věcí do obchodu a hurá domů. Kubovi se vycházka líbila do té doby, kdy měl co pozorovat. Když jsme ale zabočili do postranní uličky, kde se nic nedělo, začínal být protiva a museli jsme si půjčit od kamarádky hračky (máma je zapomněla doma…). Vzhledem k délce jeho dopoledního spánu jsem ani neočekávala, že by v kočárku usnul a tak pozoroval auta a tramvaje a mámu s tetou .

15.00 Sváča

Po příchodu dostává Kuba rychle sváču a mlíko (od mámy) a na to, že by měl jít zase spát má podle mě moc energie. Chvíli si pohrajeme, ale po chvíli ho opět připravím ke spaní. Jelikož Kuba neusne doma (zkoušeli jsme všechno možné, ale prostě žádná metoda na Kubu nezabírá), opět ho oblékám a putuje opět ven na balkon. Neusíná hned, občas si zabrouká, ale nakonec vyhrávám a Kuba o půl čtvrté usíná.

Tyto přesnídávkové sáčky jsem koupila v brněnském obchodě Brána k dětem na dovolenou, protože mi přišly praktické. Je to pouze dřeň z jablek a hrušek bez přidaného cukru ani žádných dalších konzervantů (ve složení je opravdu uvedeno pouze 50% jablka, 50% hrušky). Učím Kubu pít brčkem (zatím neuspěšně) a toto se mi zdálo jako dobrá motivace, aby ze sáčku dřeň vytáhl. Ze začátku jsem mu sáček mačkala, aby poznal, co je uvnitř, jenže než pochopil, co má dělat tak už to měl skoro snězený…

16.00 Káva

Honem se nasvačím a jdu si udělat kafe, když v tom přichází manžel z práce. Hurá! Začínám taky s přípravou dortu na zítřejší oslavu březnových narozenin (můj táta, já, Kuba).

15.40-16.30 Spánek

Kuba by ještě spal, ale máme pravidlo, že odpolední spánek trvá nejpozději do čtyř, protože pak večer pozdě usíná. I tak jsme to dneska prošvihli, ale ta chvilka klidu byla potřeba. Děsím se večerního uspávání.

16.30-18.00 Hraní s tátou

Po svačině si Kuba hraje s tátou zatímco já peču dort. Chodí mě často navštěvovat do kuchyně, ale vzhledem k tomu, že mám puštěnou troubu, která pálí (logicky) tak Kuba nemůže lozit. U táty na klíně ho to přestává po chvíli bavit a tak jen slyším výkřiky z obýváku a ložnice. Nejsem si jistá, kdo koho honí, ale vypadá to, že jim nechybím .

18.00 Kaše

Nastává rituál pomalého připravování ke spaní. Kuba vypadá, že má hlad tak začínáme s kaší docela brzo. Po prvotních protestech sní nakonec celou misku a ještě mu musím trochu přidělat, protože neustále otevírá pusu. Následně si vezme prázdnou misku a strčí si ji celou na obličej a do vlasů, a tak je od zbytků kaše celý ulepený. Kubu jsme koupali včera (koupeme každý druhý den), proto jsem ho jen chytla pod paží a umyla v umyvadle. To se mu moc líbí a namáčí ruce pod vodu až je celý mokrý. Už aby stál sám, protože držet ho jednou rukou, druhou ho umývat a ještě dávat pozor, aby nepotopil celou koupelnu je docela výkon.

Poté si ještě chvíli hrajeme (kryt na foťák je nejlepší volant!), honíme se a čteme si, než je čas jít spát.

19.30 Pohádka, kojení, spaní

Kéž by to bylo tak jednoduché jak to zní, ale Kuba nemá rád usínání a moc mu to nejde. Nikdy nešlo. Pamatuji si, jak jsme ho hladili a drželi za ruku v postýlce, když měl jen pár týdnů a netrpělivě čekali až usne. Vždycky to dlouho trvalo a nakonec spal jen půl hodinky. Tolik námahy a skoro nic z toho.

Ale popořadě. Táta přečetl pohádku, zatímco já jsem se chystala na kojení. Po pár minutách slyším, že pohádka skončila a tak se přesouvám do ložnice a zaujímám kojící polohu (na posteli opřená o čelo postele s kojícím polštářem na klíně). Kuba pije docela klidně a tak si brouzdám po netu na telefonu. Zhruba po čtvrt hodině Kuba přestává pít, sedá si a chce si hrát. Usměrňuji ho, že je čas jít spát, že hrát si budeme zase zítra, ale nechce to pochopit. Moje obavy z odpoledne se bohužel naplnily… Po chvíli bojů si přeci jen lehá vedle mě na posteli. Sice se pořád vrtí, ale nakonec usíná. Po pěti minutách se ujistím, že je “tuhý” tak ho popadnu do náruče a přenáším do postýlky. V tu chvíli se probudí, začíná plakat a tak jdeme opět do velké postele. Tam se opět chvíli vrtí, po chvíli usíná a opět ho přenáším do postýlky, jenže anabáze se opakuje. Tak se vracíme do postele. Přichází manžel mě vysvobodit a uspávání přebírá do svých rukou. Odcházím z ložnice, hladová, vyčerpaná a přemýšlím, kde jsme udělali chybu, že jiná miminka usínají bez problému jen to naše k tomu vyžaduje dva dospělé. Je pravda, že toto byl extrém, který se stává tak jednou za čtrnáct dní. Ale s tím uspáváním by se Kuba měl zlepšit! Manžel vychází z ložnice asi za dvacet minut. Vyhrál a Kuba konečně spí. Je skoro půl desáté a moje plány vařit večeři jsou ty tam. Jediné na co se zmůžu je namazat si chleba sýrem a nakrájet papriku. Po večeři se odebíráme do obýváku, dáme si napůl pivo a pustíme si dva díly The Big Bang Theory (miluju ten seriál!!). Nic náročnějšího bych asi nedokázala pojmout. Ke konci se mi už zavírají oči a tak je nejvyšší čas jít spát. Je půl jedenácté a já dělám přesčas!