Kuba: 7 měsíců–ZUBY

Zhruba od tří, čtyř měsíců, kdykoli byl Kuba rozmrzelý a ukňouraný, přisuzovala jsem to tomu, že mu rostou zoubky . Stejně tak, když si začal strkat ruce a ostatně všechno možné do pusy a když slintal víc než obvykle. Prostě jakákoli anomálie měla podle mě příčinu v zoubkách… Samozřejmě, že se ukázalo, že to zoubky nebyly, ale aspoň jsem to jeho chování mohla na něco svést.

Do pusy si strkal (a stále strká) fakt všechno. Koupili jsme mu různá kousátka, gumy, chladivé gely a všechno poctivě okusuje a ochutnává. Vším co se mu dostalo do ruky se snažil protlačit ty zoubky ven! Samozřejmě, že ho především zajímají jiné věci než jeho kousátka – šňůrky z kapuce, cizí prsty, lžičky (pod dohledem), dřevěné šprušle od postýlky, plastové kelímky atd. Jo a třeba dudlík má nejradši z druhé strany… Prostě brousí zuby čím se dá! Řekla bych, že toho už není mnoho, co by u nás doma (ale i na návštěvách) Kuba neokousal. Ovšem, že mu nedovolím strčit si do pusy cokoli a snažím se, aby byly věci do pusy vložené aspoň trochu čisté. Ale nejde ho hlídat pořád. Jednou jsem se otočila a koukám, že mi Kuba okusuje moje růžové crocsy, jakožto domácí obuv . Hned jsem přiskočila vpřed a boty odhodila – při představě, že by začal olizovat podrážku (a to je často umývám) se mi zvedá žaludek. 

Na kousání, okusování a cumlání poctivě pracoval několik měsíců až jsme se konečně dočkali prvního zoubku. A že jsem se načekala… Neustále se mi totiž zdálo, že má nateklé dásně a tak jsem pozorovala a pozorovala, až to Kubovi muselo být divné, proč mu pořád koukám do pusy a strkám tam kovovou lžičku… Ale říká se přeci, že kdo najde první zub tak dostane šaty, no ne? A takovou příležitost jsem si nemohla nechat ujít!

Tu moji posedlost s hledáním prvního zoubku tak trochu načala paní doktorka, která na konci července, kdy měl Kuba čerstvě 4 měsíce, prohlásila, že se jí zdají dásně nateklé a že by mohl brzy vykouknout zoubek. Ovšem zoubek se vyklubal až za dva měsíce v půlce září, tedy, když měl Kuba necelýho půl roku.

Jak tak zpětně přemýšlím, nakonec mi ani nepřišlo, že by Kuba před tím nějak víc kňoural nebo slintal (slintá pořád a dost a tak jsem nejspíš zvýšený objem slin nezaznamenala). Určitě neměl teplotu, která se občas u zoubků vyskytuje a ani mi nepřišlo, že by měl menší chuť k jídlu. Ale ty první spodní jedničky by snad ani neměly způsobovat takové nepříjemnosti jako potom další zoubky.

A jak jsem ten zoubek tedy nakonec objevila? No docela jednoduše: najednou bylo kojení takové jiné – ani ne bolestivé, ale prostě jiné. Asi zjistil, že mu v puse něco přebývá a tak tomu musel přizpůsobit i to sání . Zanedlouho se začal klubat další, hned vedle.

Je to sranda ho pozorovat, protože mu v puse roste něco co tam ještě neměl a neví jak se s tím sžít. A tak neustále vyplazuje jazyk na jednu stranu, dudlá dudlík bokem a špulí pusu jako by měl v puse bonbon.

Úplně ty jeho dva zoubky miluju a když se na mě usměje a ty zuby vycení, naprosto roztaju! Teď má už zuby tři (dva dole a jeden nahoře) a další tři se klubou. Růst čtyř zoubků naráz už bylo na Kubovi znát. Zároveň s tím navíc prodělal šestou dětskou nemoc a tak jsme celý týden nonstop jen chovali, houpali, zpívali a hlavně vstávali 2x za noc (!!!) a tak nejlepší odměnou byla masáž bolavých a ztuhlých zad, kterou jsem si po tom náročném týdnu náležitě užila (a část prospala… ).

 

Otázka: Jaké jsou vaše zkušenosti s růstem zoubků?